Helfštýn

Lezete pořád samé kolmice nebo převisy a chcete zkusit zas něco jiného? Pak si udělejte výlet k Helfštýnským plotnám, které se schovávají v lese pod hradem Helfštýn, asi 3 km od Lipníku nad Bečvou. No, a vy, co bojujete pořád s technikou nohou, zařaďte lezení na Helfštýně na začátek sezóny. Na těchto plotnách se totiž docela snadno obejdete bez rukou, bez nohou to ale nepůjde.

Přístup

Skoro až pod skály můžete dojet autem, nebo celý den pojmout výletově, zabalit svačinu, lezecký bágl, sednout na vlak, vystoupit v Lipníku a po turisticky značené cestě dojít až do Týna nad Bečvou. Pak se vydejte po silnici směrem k hradu a hned na začátku to vezměte odbočkou doleva. Tam je možné i zaparkovat. Skály jsou vpravo, ale nenechte se stáhnout bajkovými trasami, protože ty vás, stejně jako nás při třetí návštěvě oblasti, dovedou až na hrad Helfštýn. Prostě běžte po cestě dál, dokud vpravo neuvidíte mezi stromy skály. A pak už běžte přímo k nim.

Oblast se skládá ze čtyř ploten se sklonem 60–70 stupňů. Od roku 2010 jsou k lezení přístupné všechny plotny, nejvíce lidí ale i tak najdete na jedničce a dvojce.

Obtížnosti

V této oblasti platí více než kde jinde, že je nejlepší začít od nejlehčích cest. Lezení je totiž velmi specifické a obtížnost cest se stavěčům podle mě musela vzhledem ke stupnici UIAA hodnotit velmi těžce.

Nepotřebujete tu totiž moc ruce, zato špičky palců u nohou a centrum rovnováhy se pěkně zapotí!

I cesta obtížnosti IV pro mě byla jako první cesta docela těžká, když jsem pak ale dala další dvě, mohla jsem bez problémů vyběhnout rovnou šestku, šlo jen o to, zvyknout si na pohyb na hladké plotně.

Na první plotně naleznete 21 cest v obtížnostech od II do VI+, nejvíce zde naleznete cesty obtížností IV a V. Velikost stěny je 14 metrů. Na druhé plotně naleznete 27 cest v obtížnostech III – VIII+. Právě zde jsou nakumulovány nejtěžší cesty oblasti, osmičky tu najdete celkem 3. Navíc na vás čeká 20 m dlouhé lezení a to byl asi ten hlavní důvod, proč jsme si druhou stěnku nejvíce oblíbili.

Třetí a čtvrtá plotna jsou ještě delší, měří 35 m. Čtvrtá plotna ale na pohled působí hodně divoce a osamoceně, nikdo tam nikdy neleze a jištění v průvodci je s vykřičníkem, tak jsme nikdy nenašli morál pustit se do cest právě tam, přestože na ní najdete i lehčí cesty v obtížnostech IV a V. Třetí plotnu jsme také ještě neozkoušeli, hlavě kvůli pohodlnosti se slaňováním a jištěním druholezce, pro naše 60 m lano už by to znamenalo slaňování nadvakrát a nemožnost práskat tam tréninkově cesty TR (na jeden kruh totiž většinou můžete dát za sebou 2–3 cesty, takže ušetříte spoustu času). A také jsme tam nikdy nikoho nepotkali. Na Helfštýně to prostě žije na jedničce a na dvojce, tam naopak potkáte lidí spoustu. Cest je tam ale tolik, že na ně rozhodně čekat nemusíte.

Jištění

Cesty jsou osázeny nýty a nahoře kruhy. Nýty jsou od sebe vzdáleny většinou 2–3 metry, někde možná o něco více, někde o něco méně. Lano nikde nejde přes ostrou hranu, na jeden kruh můžete vylézt až tři cesty a tak můžete v rámci tréninku a naběhání co nejvíce metrů lézt podřadným stylem TR. Pády zde jsou také trochu specifické. Místo volného pádu si užijete struhadlo a možná struhadlové polosaltíčko s dopadem hlavou dolu. Takový zlatý střed, zase se nemusíte bát extrémně dlouhých pádů ani pádů na placatý šutr.

Vybavení

Horolezecké lano vezměte padesátku, presky všechny co máte doma a osobně bych doporučila helmu. Pád kamení nehrozí, ale pokud se při pádu obrátíte hlavou dolu, jak se stalo mému muži, bude pak náraz hlavy o skálu o poznání příjemnější a možná si tím ušetříte zranění. Friendy a vklíněnce nechte doma, na Helfštýně je nemáte moc kde založit, navíc cesty jsou odjištěny fakt pěkně. V lékárničce překontrolujte dostatek náplastí a dezinfekci, při pádu budou odřeniny ten nejvíce pravděpodobný typ zranění.

Průvodce je ke stažení na internetu, nebo najdete oblast popsanou a nakreslenou v průvodci Moravské skály. Obejdete se bez něj, ale u několika šikmě vedoucích cest vám pomůže trefit správný směr. Tím, jak jsou cesty nahuštěné jedna vedle druhé, se lehce spletete a nalezete v půlce do jiné.

Zázemí

Pod skálou máte jen úzké pěšinky nebo klády a pařezy na odložení věcí, na svačinu atd., jinak je všude kolem svah. S menšími nelezoucími dětmi sem určitě můžete, ale spíše za předpokladu, že máte někoho třetího, s kým se budete střídat u hlídání na cestě, po které jste přišli. Je tam zatravněný prostor, na kterém dětem můžete natáhnout deku, zahrát si s nimi nějaké hry, uložit je tam k odpolednímu spánku, zajít s nimi do Týnce na limču, zmrzku a hřiště apod. Hospodu v Týnci jsme vždycky zastihli otevřenou. A právě ta hospoda je hlavním důvodem, proč se vyplatí na Helfštýn dojet vlakem. Po lezení totiž chutná pivo nejlíp.

Kdo je i trochu kulturně založen, může se vypravit na středověkou zříceninu hradu Helfštýn ze 14. století, kde se v průběhu roku koná řada akcí.

Abych jen nechválila….

Helfštýn má pro mě dvě nevýhody:

Jedna je ta, že kvůli bolavým palcům u nohy toho nikdy nevylezu tolik, kolik bych chtěla a po nějakých 10–12 cestách už začíná být lezení utrpení.

A druhá nevýhoda je ta, že je od nás docela dost daleko a vždycky musím spolulezce neúnavně dlouho přemlouvat, aby se mnou vyrazili. Já to tam totiž úplně miluju a byla bych tam nejradši každý den J

Zdroje

SKÝPALA, V. WOLF, V. Horolezecký průvodce Moravské skály. Valašské Meziříčí: Vladimír Skýbala, 2010. ISBN 978–80–254–8777–8.