Se stále se množícími dotazy na různých webech na to, kde lézt ve Frankenjuře, kam jet lézt sportovní cesty, jaké jsou sportovní oblasti v blízkosti Čr…… jsem se rozhodl napsat článek o jedné z největších lezeckých oblastí Evropy.

Frankenjura je lezecká oblast rozkládající se mezi Norimberkem, Bayreuthem a Bamberkem. Díky tomu je pro sportovní lezce z Prahy a samozřejmě západních Čech jasná volba. Vyplatí se tam jet i ze vzdálenějších míst.

Materiál

Leze se výhradně na vápenci, který je prošpikován dírkami různých velikostí, tvarů. Sklon stěn je kolmý a často převislý a to i v cestách nižších obtížností. Poklopenců si zde příliš neužijete. Zpravidle se leze ve stěnách nebo převisech, ale i spáry a komíny zde okrajově můžete potkat.
Výška stěn je od pětimetrových kvaků až po padesátimetrové stěny. Převážně se však leze do výšky 15–20 metrů.

Stěny jsou z většiny v bukových lesích a proto často na první pohled působí až odpudivě, ale lezení se často ukáže mnohem lepší než vzhled. Přesto je pro lepší vztah k oblasti napoprvé trefit oblast pěknou na pohled i na lezení. A i krásné oblasti s bílým vápencem zde najdete.

Klasifikace vychází z průvodců. Na Frankenjuru však vydává průvodce několik autorů a nové vydání se objevují co 2–3 roky.
Díky tomu se klasifikace jednotlivých cest v některých případech liší.
Obecně se mi zdá, že novější cesty (po roce 2000) v převisech mají měkčí klasifikaci, některé cesty a do 8–8+ mi přijdou poměrně dostupné.

Zato starší, kolmé nebo poklopené cesty z let sedmdesátých a osmdesátých vás mohou pobavit i v klasifikaci 7– nebo 7. Často je u nich dál od sebe jištění, bývají i těžké, nabízí však jiný náhled na lezení než je nyní zvykem, proto doporučuji si občas něco takového vylézt.

Roční období vhodné pro lezení

Od března do listopadu. Jen je potřeba v závislosti na počasí vybírat oblasti. Grune Holle není největší pecka na jaro a Barenschlucht si asi nevyberete na letní odpoledne. Orientace stěn i jejich případná zastíněnou stromy je velmi přehledně vidět v průvodci, tak se můžete snadno orientovat.

Déšť často nevadí a dá se díky převislosti cest lézt i během něj, ale bývají problémy v některých oblastech a cestách den, dva po něm, kdy jsou zateklé chyty.

Průvodce

Je nutností, oblasti jsou malé, často za den navštívíte dvě, někdy i tři. Navíc jsou ukryté v lese. Pokud si něco vytisknete z internetu, budete jen přehrabávat papíry. Pokud chcete jet a v budoucnu jezdit, průvodce je absolutní nutnost. A to oba díly, jezdí se naprosto běžně po celé Juře.

Nejběžnější jsou od Bernarda Thuma nebo Sebastiana Schwertera. Oba mají něco do sebe a netroufám si tvrdit, který je lepší.

Dají se koupit na místě, např. v lezeckém obchodě v Potensteinu nebo Betzensteinu, ale jistě i jinde.

Spaní, voda = výbušné téma

V Německu se nesmí volně stanovat v přírodě, dělat ohně, ale ani sjíždět autem ze silnice mimo parkoviště. I spaní v autě se narozdíl od ČR na nevhodném místě může setkat s nevolí místního obyvatelstva.

Proto pokud jedete do Jury poprvé, nejjednodušším řešením je vybrat si některý z mnoha kempů. Snad jen pokud nemáte rádi noční rockovou hudbu, vyhněte se kempu Barenschlucht, kde stanují častěji než lezci motorkáři a kaliči.

Časem zjistíte, že existují místa, kde se spaní toleruje. Ale není možné tam stavět stany. S vodou jsou také problémy, nejsnazší je koupit balenou vodu v supermarketu.
Supermarkety jsou v každé druhé nebo třetí vísce, v pátek a v sobotu jsou otevřené do večera. V neděli a o svátcích je však všude zavřeno. Potraviny tam seženete v podobných relacích jako u nás, něco levněji, něco dráže. Ale není nutné vše dovézt z Čech.

A k doporučeným oblastem a cestám zase příště.