Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci
Outdoorový obchod s.r.o. Menu

Vše o kempování: kde a jak stanovat po Evropě

20. 12. 2017

Do sezóny stanování je sice daleko, ale pomalu pro vás připravujeme velkého průvodce kempování po evropských státech. Kde se dá kempovat legálně a kde naopak hrozí pokuta? To všechno postupně najdete v tomto článku, který navazuje na předešlý, kde jsme popsali jen některé státy. Pokud máte vlastní zkušenost, napište nám. 

Severské státy

 

Každý ví, že cestování na sever Evropy má své kouzlo, je neuvěřitelně krásné a úplně jiné než válení na pláži v Egyptě. Severská příroda je čistá, chladná a v několika posledních letech láká stále více českých turistů a dobrodruhů. Letenky na Skandinávský poloostrov či na Island lze pořídit za rozumné ceny a ten zážitek za to opravdu stojí. Obecně se ale říká, že Švédsko či Norsko jsou země drahé, ceny jsou tam stejné jako u nás, ale je třeba vynásobit je ještě třemi. To však v žádném případě neznamená, že není možné cestovat levněji. Pokud na sever vyrážíte za turistikou, určitě uvažujete o tom, zda přespávat stále na jednom místě nebo se přesouvat, bydlet na horských chatách nebo si sebou vzít stan.

 

Severské země, jakými právě Švédsko, Norsko a Island jsou, většinou umožňují všem lidem bez rozdílu využívat na sto procent svou krásnou přírodu. V těchto zemích je populární takzvaný wild camping, nebo můžeme říci kempování na divoko. Zároveň jsou poměrně hustě pokryté sítí kempů a různých horských chat.

 

Švédsko

Pokud budete brouzdat po internetu tak se zajisté dozvíte, že Švédsko je jedna z severských zemí rozléhající se na větší polovině Skandinávského poloostrova. Jako typická severská země je i Švédsko královstvím. Obecně se dělí do tří částí, přičemž dle jejich zeměpisné polohy jde o Götaland ležící na jihu, Svealand rozprostírající se uprostřed území tohoto státu a Norrland na severu, ten pak také protíná hranice severního polárního kruhu. V celém Švédsku panuje převážně mírné podnebí, jež ovlivňuje teplý Golfský proud, zimní měsíce jsou však mrazivé a plné sněhu, pro kempování je proto lepší zvolit měsíce jarní, či letní, což ve Švédsku znamená od dubna do srpna. Z vlastních zkušeností však vím, že konec srpna je ve Švédsku již poměrně dost deštivý.

 

Švédské kempy nebo ‘wild camping’?

Švédské kempování ukrývá mnoho možností jak strávit noc, dobře se vyspat a ještě ušetřit nějakou tu švédskou korunu. Na úvod je třeba říci, že švédská koruna se dlouhodobě pohybuje na ceně okolo 2,60 Kč za 1 SEK. Z hlediska oficiálního kempování se v celém Švédsku nachází okolo 530 kempů, některé z nich však mohou být v provozu jen určité období v roce, proto je třeba si tuto informaci vždy předem ověřit.

 

Cena kempu na noc pro jednu osobu s bydlením ve vlastním stanu vychází v průměru na 120 SEK, do kempů je možné přijet také s vlastním karavanem, což vychází na cca 180 SEK za noc, některé kempy požadují příplatek za elektřinu v částce okolo 50 SEK. Chatka pro dva pak ve své levnější variantě vyjde na 350 SEK.Klasické kempy využívají především karavanisté a lidé, kteří hledají ubytování v pohodlí chatek. V kempu se obvykle nachází typické zázemí s kuchyňkou a koupelnami s teplou sprchou. Další možností tentokrát již méně civilizací zasaženého ubytování je využívání veřejných tábořišť (stellplatz, RV parks), kterých se po celém Švédsku nachází velké množství. Já osobně jsem v národním parku Tyresta během dopolední vycházky objevila tři taková místa. Tato tábořiště většinou disponují ohništěm a někdy i přístřeškem ze dřeva, zde je však třeba dát si pozor na to, kdy se smí oheň rozdělávat a kdy nikoliv.

 

Velkou výhodou ubytování ve Švédsku, ale také v dalších severských zemích jako je například Norsko a Finsko, je právo svobodného pohybu osob v přírodě, kterému se ve švédštině říká Allemansrätt. Díky němu je každé osobě umožněno projít každý kousek Švédska s jedinou podmínkou, tou je slušné chování a zákaz přibližování se k soukromým obydlím a zemědělským pozemkům. A nejde jen o možnost procházení se po pastvinách a lesích, turisté mohou ve Švédsku také kdekoliv stanovat, provozovat takzvané kempování na divoko, zde však existuje časové omezení pouze na jednu maximálně dvě noci.

 

Může se hodit: 

Švédské kempy (oficiální stránky): https://www.camping.se/sv/

Švédské turistické sdružení: https://www.swedishtouristassociation.com/

Vše o Švédsku: https://sweden.se/

 

Norsko

Norsko jako další skandinávská země láká své návštěvníky především možností bohatého rybolovu, neméně podstatnou předností tohoto království je panenská severská příroda se svými fjordy, bouřlivými vodopády a četnými ledovcovými jezery. Norsko je zemí jejíž podnebí je velmi ovlivněno Atlanstským oceánem, počasí se zde rychle a často mění, tak jak to na severu už bývá, v podzimním období pak převládá vlhké počasí s vydatnými srážkami. Za turistikou a kempováním je nejlepší vyrazit od května do konce srpna, počasí je v tomto období poměrně stálé a dny dlouhé.

 

Kempování v Norsku

Tak jako ve Švédsku a na Islandu, je Norsko zemí téměř neomezených možností života v přírodě. Pokud tedy vyrazíte do severské přírody nabízí se možnost přenocování v kempech, na horských chatách nebo právě ve volné přírodě. Norsko je z pohledu oficiálních kempů pokryto poměrně hojně, české stránky o kempování uvádějí okolo 480 kempů, kde lze stanovat, bydlet ve vlastním karavanu či využít možnosti přespání v chatce. Oficiální měnou je zde norská koruna, jejíž aktuální kurz se pohybuje na částce 2,60 Kč za 1 NOK. Cena noci v takovém kempu pak vyjde na 80 - 180 NOK pro turisty se stanem, autem či karavanem. Noc v chatce pro dvě osoby se pohybuje v poměrně rozsáhlém intervalu od 400 až po 800 NOK, v závislosti na lokalitě, vybavení chatky a aktuální sezóně.

 

O trochu více dobrodružnou možností je ubytování v turistických chatách, kterých se v norských horách nachází přibližně jako kempů v celém Norsku. Tyto chaty patří převážně turistickým spolkům, některé jsou obydlené, jiné fungují na samoobslužném principu. Ceny se pohybují v závislosti na vybavení chaty, některé jsou zdarma, jiné vyjdou na pár stovek norských korun. Je téměř pravidlem, že nejvýhodnější jsou chaty DNT - Den Norske Turistforening, ty pro své členy nabízejí levnější ceny za přespání. Členství v tomto turistickém spolku lze získat i online a vyplatí se zejména pokud se do Norska chystáte na více než jen pár nocí.

 

Tak jako v dalších severských státech, i v Norsku se říká “Freedom with responsibility”, což ve své podstatě vystihuje možnost stanování, táboření či kempování ve volné přírodě téměř bez omezení. Tak jako ve Švédsku, i v Norsku platí, že každý turista má možnost užívat si přírodu na plno a spát pod širým nebem. Přičemž je potřeba respektovat jednoduchá pravidla, týkající se pořádku a dodržování vzdálenosti 150 metrů od obydlí. Na jednom místě je povoleno zůstat maximálně dvě noci v kuse, vysloveně zakázáno je pak od 15. dubna do 15. září rozdělávat oheň v blízkosti lesů.

 

Může se hodit:

Norské kempy: http://www.campingnorge.no/

Chaty v horách: https://www.ut.no/hytte/

Tipy: https://www.visitnorway.se/

 

Island

Island, exotický ostrov v blízkosti polárního kruhu, který láká turisty právě svou rozmanitostí a různorodostí přírody. Nacházejí se zde aktivní sopky, ledovce, překrásné vodopády, hory hrající všemožnými barvami, horké prameny, můžete vidět polární záři a mnoho dalšího. Dá se říci, že Island je snem každého turisty, neboť nabízí tolik věcí, které lze spatřit a zažít jen zde. Tak jako v dalších zemích severu, je i počasí na Islandu chladné a velice proměnlivé. V jednom dni zde můžete zažít příjemné slunečné počasí, déšť, sněžení, to vše je ovlivněno mořskými proudy. Ani v létě zde nepanují tropické podmínky, a teploty sotva šplhají k tomu, čemu my Češi říkáme teplo. Nejvhodnějším obdobím na turistiku spojenou se stanováním je proto od začátku června do konce září.

 

Jak přenocovat na Islandu?

První možností turistů na Islandu je přenocování v kempech, kterých se na celém území nachází téměř 70. Tyto kempy jsou rozmístěné převážně na pobřeží ostrova, některé z nich však mají omezenou provozní dobu pouze na určité období, kterým obvykle bývá polovina května až konec září, proto je dobré při plánování cesty kempy ověřit. Co se týká měny, tak islandská koruna se v současnosti pohybuje přibližně na kurzu 0,21 ISK za 1 Kč. Cena pro osobu za jednu noc v takovém kempu, přičemž nezáleží, zda bydlíte ve stanu či v karavanu, vyjde na 1000 - 2000 ISK, elektřina pak stojí ještě o cca 1000 ISK navíc. Pro teplomily ve většině kempů postavili chaty či sruby, kde se cena za noc pohybuje v rozmezí 7000 - 11 000 ISK, tyto pokoje jsou poté levnější pokud cestujete ve více osobách.

 

Na Islandu rovněž existuje tzv. camping card, která se vyplatí především při delších pobytech. Jedná se o kartu, která svým držitelům umožňuje kempování zdarma ve 42 vybraných kempech, na celkem 28 nocí, ale poskytuje například také slevu na benzín a naftu na vybraných tankovacích stanicích. Tuto kartu si můžete koupit přes internet a nechat doručit domů, nebo si ji pořídit až na Islandu, kde ji například v Rejkjavíku prodávají na poštách nebo v partnerských kempech. Pro léto 2017 byla cena této karty stanovena na 149 EUR pro dva dospělé a až čtyři děti. V případě, že tuto kartu vlastníte, hradíte v kempu pouze poplatek obci, který činí 110 ISK.

 

Také na Islandu mají turisté možnost volně stanovat v přírodě, stan si můžete postavit téměř kdekoliv, s výjimkou národních parků a chráněných oblastí, kde je nutné využívat pouze vyhrazená tábořiště. Tyto tábořiště jsou vyznačena na mapě a na místě se pak vždy nachází příslušná značka.

Dalším tipem jak na Islandu ušetřit jinak než na ubytování, je například cestování stopem :-).

 

Může se hodit:

Camping card: http://www.campingcard.is/

Turistické informace: https://www.inspiredbyiceland.com/

Kempování na Islandu: http://tjalda.is/en/

 

Slovensko

Pokud se vydáváte se stanem na Slovensko, pak jistě do hor. Slovenské hory jsou divoké, nádherné, jsou blízko a dostanete se tam vlakem. Ideální destinace na prodloužené víkendy. Vyplatí se však něco si o stanování tam nastudovat, neboť  policisté ani ochránci přírody se v SR s ničím nikdy nepářou, a pokud jste chyceni při jakékoli činnosti v rozporu se zákonem, pak jste bez šance a cálujete eura.

Stanování na Slovensku

Takže jak to vlastně s tím kempováním je…

Stupně ochrany na Slovensku

Ochrana přírody je na Slovensku ošetřena zákonem 543/2002, o ochraně přírody a krajiny. Dle tohoto zákona je ochrana přírody rozdělena do pěti stupňů, přičemž stanování a bivakování není zakázáno pouze v prvním a druhé stupni ochrany. Druhý stupeň ochrany přísluší územím spadajícím pod označení Chráněná krajinná oblast. Národní park, Přírodní rezervace a Přírodní památka jsou pak území s vyšší stupněm ochrany a tam je zakázáno jak stanování, tak bivakování i rozdělávání ohně.

V praxi to vypadá následovně…

Oblasti, kde není možno stanovat a bivakovat

Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Malá Fatra, Slovenský ráj, Muránská pláň, Pieninský národní park, Poloniny, Velká Fatra, Slovenský kras

Oblasti, kde je možné stanovat

Všude jinde, z Chráněnných krajinných oblastí se jedná o Záhorie, Malé Karpaty, Dunajské Luhy, Biele Karpaty, Kysuce, Strážovské Vrchy, Ponitrie, Štiavnické vrchy, Horná Orava, Polana, Cerová vrchovina, Východné Karpaty, Vihorlat, Latorica.

Pokud se vydáte do těchto oblastí a rozhodnete se trávit zde noci pod stanem nebo pod širákem jen tak na karimatce, pak mějte na paměti, že jste stále vázáni jmenovaným zákonem a musíte se chovat tak, abyste neohrozili ani neponičili rostliny a živočichy. Rozdělávání ohně sice zákon o ochraně přírody v chráněných krajinných oblastech nezakazuje, dostali byste se však do rozporu se zákonem o lesích (č. 326/2005), který rozdělávání ohně povoluje pouze na k tomu určených místech (přičemž těch míst na Slovenku moc nenaleznete).

Oficiální ubytování

Na Slovensku najdete poměrně hustou síť kempů. Ceny jsou velmi různé,  pohybují se od 2 a půl do 10 eur za osobu. Pro vyhledání kempu v oblasti, do které se chystáte, doporučujeme navštívit stránky www.dokempu.cz. Samozřejmě nenajdete kempy ani tábořiště na hřebenech hor, takže v národních parcích  budete odkázáni na horské chaty. Ceny jsou opět velmi různé, odvíjející se od lokality a poskytnutých služeb. Některé chaty nabízí i možnost si za drobný poplatek si na jejich pozemku postavit stan i přesto, že v dané lokalitě není stanování postaveno. Všechny důležité informace k ubytování najdete na internetu. Důrazně doporučuji si noclehy včas zarezervovat, lidí se po hřebenech hor pohybuje spousta a ubytovací kapacity jsou velmi omezené (teď mám na mysli zejména Vysoké Tatry, Nízké Tatry a Malou Fatru). Slovenští chatári mají takový zvláštní nešvar, že neberou telefony a neodepisují na sms ani maily, takže to nevzdávejte a bombardujte je tak dlouho, dokud z nich odpověď a potvrzení rezervace nedostanete.  

Další zajímavé zdroje a odkazy:

Informace o některých nocležnách.

Přidat nový komentář

Osobních údajů

Komentáře

Nebyl přidán žádný komentář.