Med

Med provází lidstvo od pradávna, našel se ve vykopávkách v Egyptě, byl nalezen na ztroskotaných lodích starověkých Féničanů. V českých písemnostech  se samozřejmě najdou zmínky o včelaření také, např. za Karla IV byly upravovány včelařům práva tak, aby mohli včelařit.

V naší nabídce najdete i velmi kvalitní včelí med. Jedná se o regionální produkt, pochází pouze z České republiky - z Vysočiny, jmenovitě z okolí Havlíčkova Brodu a Lipnice nad Sázavou. Je dodáván přímo od včelaře, dodavatel je Včelařská farma Vakovi.

Med je přírodní produkt, který vzniká sběrem sladiny včelami, které ho přinášejí do úlu, ukládají do plástů, zpracovávají a zahušťují, přidávají do něj enzymy. Když je v něm obsah vody cca 18-20%, tak ho zavíčkují a považují za hotový. V tomto stavu si ho nechávají na bezsnůškové časy.
Včelař část zavíčkovaného medu včelám odebere (z tzv. medníků) a část ponechá (v tzv. plodišti). Pokud mají na podzim medových zásob nedostek, nahradí ho cukrovým roztokem. Díky tomu včely přežijí zimu do dalšího období.

Základní rozdělení medu je:

_ květový med: je ten první, který vzniká z nektaru, který si včely přinášejí z kvetoucích rostlin. Je zpravidla světlý a výrazně rychleji krystalizuje než medovicový med.
Záleží na konkrétních podmínkách, ale důležité medonosné rostliny jsou např. lípa, akát, řepka, ostružiny, maliník, pohanka, slunečnice... Včely preferují pestrost a snaží se vždy přinést pyl a nektar z více druhů rostlin.
Díky tomu se můžete setkat i s tzv. druhovými medy. Vznikají tak, že včelař dá prázdné plásty do úlu na začátku období, kdy kvete nějaká dominantní rostlina v okolí a po jejím odkvetení vytáčí med. Získá tak med se specifickou chutí, barvou, ale i dobou krystalizace medu (např. řepkový krystalizuje velmi rychle, akátový naopak velmi pomalu).

_ medovicový med: je často označovaný jako lesní med, ale je to nesprávný termín, který včelaři zpravidla nepoužívají.
Je typicky tmavý a jeho krystalizace trvá déle. Má ostřejší chuť, nižší obsah cukrů a vyšší obsah minerálů.
Vzniká v červenci, kdy mšice (např. puklice poloskrytá, medovnice smrková) narušují listy nebo jehličí a z nich vytéká sladká kapalina, kterou včely sbírají a nosí do plástů a dále zpracovávají na medovicový med. Výborným zdrojem jsou lípy, javory nebo smrky. 
Vyžaduje však určité podmínky, nesmí být příliš sucho, ale nesmí být ani prudké deště, které mšice ze stromů spláchnou. Proto každý rok není pro medovicové medy vhodný. Pro včely je hůře stravitelný a není vhodný pro jejich zimování.

_ pastovaný med: je světlý, má krémovou konzistenci. Vzniká mechanickou cestou, typicky z květového medu, ale může být i z medovicového. Pohybem, obvykle točením se obrušují hrany krystalů a díky tomu med netuhne a má právě oblíbenou krémovou konzistenci. Dobře se nabírá do čaje i maže na chleba.
Je velmi uživatelsky přívětivý, ale protože vyžaduje další zpracování v pastovacím přístroji, jeho cena je obvykle o něco vyšší než u surového medu.

Krystalizace medu je jeho přirozená vlastnost, dá se říci důkaz pravosti. Krystalizace probíhá zpravidla okolo pylových zrn. Doba krystalizace (lidově cukernatění) je závislá na druhu. Květový krystalizuje rychleji (v řádu týdnů), medovicový pomaleji (v řádu měsíců).
Řešení krystalizace jsou dvě: pastování (mícháním obrušujete hrany krystalů) nebo zahřátím (do 50°C, při vyšších teplotách ničíte cenné enzymy) dochází k obnovení tekutosti.
Ještě existuje třetí, průmyslové řešení, kdy se med přefiltruje a odstrání pylová zrna, okolo kterých probíhá krystalizace. Med je tímto způsobem nadměrně zahříván pro nejlepší tekutost a odstraní se cenné látky. I proto náš med není filtrovaný, najdete v něm pyl, krásně voní a výborně chutná.