Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci
Outdoorový obchod s.r.o. Menu

Lezení v Rakousku: Zillertal

7. 9. 2019

Hledáte tip na letní dovolenou s lezením? Sháníte vhodnou lezeckou destinaci pro celou rodinu, nebo chcete v partě kamarádů zabušit ve sportovních cestách, holdujete boulderingu nebo preferujete vícedélky a rádi byste si vylezli v krásném horském prostředí nějakou delší cestu? A to vše v rozumném dosahu, řekněme 5 hodin jízdy autem. A samozřejmě aby se tam dalo v létě lézt. Neřešitelný problém? Na všechny tyto otázky může existovat odpověď. Je to Zillertal, údolí mezi městy Kufstein a Innsbruck.

Zillertal v kostce

Kde: mezi Kufsteinem a Innsbruckem

Skála: hlavně žula, někde vápenec

Obtížnost: nejlépe od 6c, ráj od 7c

Kdy jet: prakticky jen v létě

Jak tam dojet?

Z Vysočiny doporučuji trasu Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Třeboň, Trocnov (vyhnete se silnici smrti z Pelhřimova do Tábora, šílenému průjezdu Budějovicemi a peklu z Budějovic do Kaplice, pozdravuji Ministerstvo dopravy), Kaplice, Dolní Dvořiště, Linz, Salzburg (bohužel aktuálně na hranici s Německem probíhají kontroly), Kufstein, Mayrhofen.

Vzdálenost 420 km a bohužel vzhledem ke stavu našich silnic cca 6 hodin jízdy. Dálniční známka pro Rakousko je nutná.

Spaní?

Pro rodinnou dovolenou jednoznačně doporučuji si sehnat nějaký apartmán v Mayrhofenu nebo v jeho okolí. Dá vám to jednak komfort a rodinnou pohodu, ale i možnosti jiných aktivit, než je lezení, a rodina je vyžaduje. Možností je mnoho, ceny různé. Myslím, že si vybere každý.

Pro punkery a víkendové lezce existují i občas možnosti spát na divoko. Mohu doporučit parkoviště u Ewige Jagdgründe, kde se nocování toleruje. Rakousku však chybí zkušenost se socialismem, mají k soukromému vlastnictví jiný vztah než Češi a Poláci. Proto doporučuji pokoru a slušnost.

Materiál

Ve většině oblastí se můžete setkat s perfektní žulou (někde je vápenec). Žula tu má super kvalitu, rozličné tvary. Typicky využíváte ostré lišty, ale některé jsou dost malé. Zejména v bouldrech jsou některé chyty až absurdní.

Protože jste v horách, leze se zde prakticky jen přes léto, většina cest není nijak oklouzaná, stupy jsou hrubé. Užijete si parádní lezení na nohách, kdy technika je výhodou, ale k tomu je nutné se často poctivě držet. Najdete tu v menšině poklopence s lehkými cestami, cesty kolmé a samozřejmě převislé.

Klasifikace je, jak se sluší a patří, jste v Rakousku. Pokud lezete na skalách 7c a víc, jste tu v ráji. Pokud lezete 6c-7b, je tu pro vás také slušné vyžití. Cesty 5-6 už musíte hledat, ale na týdenní lezení si určitě najdete.

Lezec pod převisem vysoké skalní věže, dole na louce jistička
Lezec bez trička na hraně skály vysoko nad zelenou loukou

Oblasti

Sám jsem tuto oblast bohužel navštívil pouze dvakrát, protože je tu velmi omezený čas na návštěvu, jaro a podzim je rizikové, a proto vám zbývá pouze léto.

Lezl jsem vždy jen sportovní cesty, tím jsem si lezecké hřiště dost omezil, ale přesto mě zdejší lezení okouzlilo. O vícedélkovém lezení jsem slyšel, že patří ke špičce v Evropě, ale nemám na něj parťáka, zkušenosti, nebaví mě sedět v sedáku, tak sám nevím.

Bouldry jsem si byl po lezení obhlédnout, je jich tu rozeseto požehnaně, jsou po loukách a lesech. Vysoké, nízké, kolmé, převislé… Co si kdo bude přát.

Velký osamělý balvan na louce v údolí, v pozadí hory

Ewige Jagdgründe

Oblast, kterou musíte vidět bez ohledu na to, jakou obtížnost lezete. Najde si tam každý něco, cesty začínají od čtyřek a pětek, přes 6c a 7a až k 8b-c.

Jsou to žulové věže rozeseté na břehu divoké říčky (během naší návštěvy po deštích stoupla hladina o půl metru a stala se z ní dravá řeka). Okolo je loučka obehnaná plotem, spory s majitelem okolního pozemku jsou tedy zažehnané.

Cesty jsou zde na slunci i ve stínu. Mají délku okolo 20 metrů a napříč obtížnostmi poskytují skutečně krásné lezení.

Mohu doporučit nepřehlédnutelný sokolík El Schupo 6a+ na rozlez. Ten se nedá vynechat. Hned vedle krásná Maracuja 7a. Hned za hranou krásná Via Lisa 5c. Kdo nejezdí na písek, může se vytrápit ve spárové Streamer 6a+, kdo jezdí a zná žábu, může jít hned dál do rozštípení na Supermumpfer 6c. Za další hranou je Moby Dick 6c+, tam jsem se v koutku vytrápil já. Přesto doporučuji, jako výukový materiál je to dobré.

Na další věži je neskutečná 08/15 za 5b. Neskutečné lezení po velkých chytech s ohromující expozicí hladkou stěnou. To nejde vynechat. Kousek více doleva najdete hvězdičkovou Ego nein Danke 6c+. Moc pěkné mi přišly také Rippentripp 7a a Sechsplosion 6b. Na protější věži si užijte poklopenou Giselu za 5a, jen posměch dcery mě donutil si v ní nesednout.

Lezec na tmavé žulové stěně nad divokou říčkou, vlevo lávka
Usměvavá lezkyně v růžovém triku na šikmé stěně, pod ní kamenité koryto řeky

Rifler

Oblast nad Ewige, nástup je 20 minut do kopce. Oblast poskytuje opět prvotřídní žulu, ale obtížnosti jsou mnohem méně pestré. V mojí klasifikaci okolo 6c-7a neposkytuje příliš možností a pro manželku s dcerou už vůbec ne.

Pokud se však ladně procházíte v cestách za 8a a více, je to pro vás super volba. Najdete je v krásné, převislé desce, kde je atletika zřejmá už od prvních metrů.

Nasenwand

Oblast blízoučko u Ginzlingu. Cestou k ní procházíte boulderingovou arénu se spoustou problémů. Když jsem tam byl já, bylo mokro a byl jsem tedy ve výběru dost omezený.

Oblast je ve stínu, leze se po ostrých lištách. Mohu doporučit Toiflsgeige za 6c+ nebo Legoland 7b.

Knorren

Oblast ve výšce 2000 m nad mořem. Dá se k ní dostat lanovkou, kdy od vrcholové stanice je to cca 10-15 minut pěšky. Je atypická v tom, že lezete na vápenci a s krásným rozhledem. Je zde dostatek cest v obtížnostech do 6a-6b.

Bohužel s nadmořskou výškou je spojena nižší kvalita skal. Prostě jste v horách a horského lezení si tedy i užijete s výjimkou jištění, které je ryze sportovní. Odměněni jste však super výhledy do údolí, ať už z nástupů, nebo od slaňáku.

Okrajem těchto stěn však vede i nenáročná ferrata a v roce 2018, kdo zaplatil lanovku, měl možnost si půjčit ferratové vybavení zdarma a projít si tuto ferratu, která vede od pravé hrany až na konec hřebenu. Zabere cca 30-60 minut a je moc pěkná.

Lezkyně v bílé helmě na ferratě, pod ní horské louky a v dálce hory

Resday

S odpočinkem je v Zillertalu ošemetné. Mayrhofen nenabízí zase tolik způsobů kulturního vyžití a Rakousko obecně je orientováno hlavně na sport. Za tím jsme také přijeli.

Proto jsme se s rodinou domluvili na jednoduchých pravidlech, aby byli všichni spokojeni. Jeden den lezení, jeden den chození.

Tip: Rakousko se nedá nemilovat

Pokud i vy jste milovníci tamější přírody, zkuste třeba tento rafting.

Já toto pravidlo na rozdíl od holek dodržoval a nevyplatilo se to. Je pravdou, že jeden den odpočívají ruce, druhý nohy, ale já po deseti dnech aktivit fyzicky zkolaboval. Určitá střídmost je nutná i na tak kouzelném místě, jako je Zillertal.

Tak si užívejte prázdnin a snad se někdy potkáme na skalách.

TV

Autor článku

Tomáš Vak

Žiji v Havlíčkově Brodě a outdoor aktivitám se profesionálně věnuji od roku 2002. Volný čas trávím ve sportovních oblastech, ale také na písku. Mezi mé další koníčky patří potápění, běhání, rodina a starání se o 5 ha lesa (stále bez kůrovce).