Lezení v Rakousku: Zillertal

7. 9. 2019
Hledáte tip na letní dovolenou s lezením? Sháníte vhodnou lezeckou destinaci pro celou rodinu, nebo chcete v partě kamarádů zabušit ve sportovních cestách, holdujete boulderingu nebo preferujete vícedélky a rádi byste si vylezli v krásném horském prostředí nějakou delší cestu? A to vše v rozumném dosahu, řekněme 5 hodin jízdy autem. A samozřejmě aby se tam dalo v létě lézt. Neřešitelný problém? Na všechny tyto otázky může existovat odpověď. Je to Zillertal, údolí mezi městy Kufstein a Innsbruck.
Zillertal v kostce
Kde: mezi Kufsteinem a Innsbruckem
Skála: hlavně žula, někde vápenec
Obtížnost: nejlépe od 6c, ráj od 7c
Kdy jet: prakticky jen v létě
Čtyři oblasti
Jak tam dojet?
Z Vysočiny doporučuji trasu Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Třeboň, Trocnov (vyhnete se silnici smrti z Pelhřimova do Tábora, šílenému průjezdu Budějovicemi a peklu z Budějovic do Kaplice, pozdravuji Ministerstvo dopravy), Kaplice, Dolní Dvořiště, Linz, Salzburg (bohužel aktuálně na hranici s Německem probíhají kontroly), Kufstein, Mayrhofen.
Vzdálenost 420 km a bohužel vzhledem ke stavu našich silnic cca 6 hodin jízdy. Dálniční známka pro Rakousko je nutná.
Spaní?
Pro rodinnou dovolenou jednoznačně doporučuji si sehnat nějaký apartmán v Mayrhofenu nebo v jeho okolí. Dá vám to jednak komfort a rodinnou pohodu, ale i možnosti jiných aktivit, než je lezení, a rodina je vyžaduje. Možností je mnoho, ceny různé. Myslím, že si vybere každý.
Pro punkery a víkendové lezce existují i občas možnosti spát na divoko. Mohu doporučit parkoviště u Ewige Jagdgründe, kde se nocování toleruje. Rakousku však chybí zkušenost se socialismem, mají k soukromému vlastnictví jiný vztah než Češi a Poláci. Proto doporučuji pokoru a slušnost.
Materiál
Ve většině oblastí se můžete setkat s perfektní žulou (někde je vápenec). Žula tu má super kvalitu, rozličné tvary. Typicky využíváte ostré lišty, ale některé jsou dost malé. Zejména v bouldrech jsou některé chyty až absurdní.
Protože jste v horách, leze se zde prakticky jen přes léto, většina cest není nijak oklouzaná, stupy jsou hrubé. Užijete si parádní lezení na nohách, kdy technika je výhodou, ale k tomu je nutné se často poctivě držet. Najdete tu v menšině poklopence s lehkými cestami, cesty kolmé a samozřejmě převislé.
Klasifikace je, jak se sluší a patří, jste v Rakousku. Pokud lezete na skalách 7c a víc, jste tu v ráji. Pokud lezete 6c-7b, je tu pro vás také slušné vyžití. Cesty 5-6 už musíte hledat, ale na týdenní lezení si určitě najdete.


Oblasti
Sám jsem tuto oblast bohužel navštívil pouze dvakrát, protože je tu velmi omezený čas na návštěvu, jaro a podzim je rizikové, a proto vám zbývá pouze léto.
Lezl jsem vždy jen sportovní cesty, tím jsem si lezecké hřiště dost omezil, ale přesto mě zdejší lezení okouzlilo. O vícedélkovém lezení jsem slyšel, že patří ke špičce v Evropě, ale nemám na něj parťáka, zkušenosti, nebaví mě sedět v sedáku, tak sám nevím.
Bouldry jsem si byl po lezení obhlédnout, je jich tu rozeseto požehnaně, jsou po loukách a lesech. Vysoké, nízké, kolmé, převislé… Co si kdo bude přát.

Ewige Jagdgründe
Oblast, kterou musíte vidět bez ohledu na to, jakou obtížnost lezete. Najde si tam každý něco, cesty začínají od čtyřek a pětek, přes 6c a 7a až k 8b-c.
Jsou to žulové věže rozeseté na břehu divoké říčky (během naší návštěvy po deštích stoupla hladina o půl metru a stala se z ní dravá řeka). Okolo je loučka obehnaná plotem, spory s majitelem okolního pozemku jsou tedy zažehnané.
Cesty jsou zde na slunci i ve stínu. Mají délku okolo 20 metrů a napříč obtížnostmi poskytují skutečně krásné lezení.
Expresky do sportovních cest
Mohu doporučit nepřehlédnutelný sokolík El Schupo 6a+ na rozlez. Ten se nedá vynechat. Hned vedle krásná Maracuja 7a. Hned za hranou krásná Via Lisa 5c. Kdo nejezdí na písek, může se vytrápit ve spárové Streamer 6a+, kdo jezdí a zná žábu, může jít hned dál do rozštípení na Supermumpfer 6c. Za další hranou je Moby Dick 6c+, tam jsem se v koutku vytrápil já. Přesto doporučuji, jako výukový materiál je to dobré.
Na další věži je neskutečná 08/15 za 5b. Neskutečné lezení po velkých chytech s ohromující expozicí hladkou stěnou. To nejde vynechat. Kousek více doleva najdete hvězdičkovou Ego nein Danke 6c+. Moc pěkné mi přišly také Rippentripp 7a a Sechsplosion 6b. Na protější věži si užijte poklopenou Giselu za 5a, jen posměch dcery mě donutil si v ní nesednout.


Rifler
Oblast nad Ewige, nástup je 20 minut do kopce. Oblast poskytuje opět prvotřídní žulu, ale obtížnosti jsou mnohem méně pestré. V mojí klasifikaci okolo 6c-7a neposkytuje příliš možností a pro manželku s dcerou už vůbec ne.
Pokud se však ladně procházíte v cestách za 8a a více, je to pro vás super volba. Najdete je v krásné, převislé desce, kde je atletika zřejmá už od prvních metrů.
Nasenwand
Oblast blízoučko u Ginzlingu. Cestou k ní procházíte boulderingovou arénu se spoustou problémů. Když jsem tam byl já, bylo mokro a byl jsem tedy ve výběru dost omezený.
Oblast je ve stínu, leze se po ostrých lištách. Mohu doporučit Toiflsgeige za 6c+ nebo Legoland 7b.
Knorren
Oblast ve výšce 2000 m nad mořem. Dá se k ní dostat lanovkou, kdy od vrcholové stanice je to cca 10-15 minut pěšky. Je atypická v tom, že lezete na vápenci a s krásným rozhledem. Je zde dostatek cest v obtížnostech do 6a-6b.
Bohužel s nadmořskou výškou je spojena nižší kvalita skal. Prostě jste v horách a horského lezení si tedy i užijete s výjimkou jištění, které je ryze sportovní. Odměněni jste však super výhledy do údolí, ať už z nástupů, nebo od slaňáku.
Okrajem těchto stěn však vede i nenáročná ferrata a v roce 2018, kdo zaplatil lanovku, měl možnost si půjčit ferratové vybavení zdarma a projít si tuto ferratu, která vede od pravé hrany až na konec hřebenu. Zabere cca 30-60 minut a je moc pěkná.

Resday
S odpočinkem je v Zillertalu ošemetné. Mayrhofen nenabízí zase tolik způsobů kulturního vyžití a Rakousko obecně je orientováno hlavně na sport. Za tím jsme také přijeli.
Proto jsme se s rodinou domluvili na jednoduchých pravidlech, aby byli všichni spokojeni. Jeden den lezení, jeden den chození.
Tip: Rakousko se nedá nemilovat
Pokud i vy jste milovníci tamější přírody, zkuste třeba tento rafting.
Já toto pravidlo na rozdíl od holek dodržoval a nevyplatilo se to. Je pravdou, že jeden den odpočívají ruce, druhý nohy, ale já po deseti dnech aktivit fyzicky zkolaboval. Určitá střídmost je nutná i na tak kouzelném místě, jako je Zillertal.
Tak si užívejte prázdnin a snad se někdy potkáme na skalách.
Kam dál
Autor článku
Tomáš Vak
Žiji v Havlíčkově Brodě a outdoor aktivitám se profesionálně věnuji od roku 2002. Volný čas trávím ve sportovních oblastech, ale také na písku. Mezi mé další koníčky patří potápění, běhání, rodina a starání se o 5 ha lesa (stále bez kůrovce).






















































Telefon: