Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci
Outdoorový obchod s.r.o. Menu

Lezení ve Frankenjuře

13. 6. 2016

Se stále se množícími dotazy na různých webech na to, kde lézt ve Frankenjuře, kam jet lézt sportovní cesty, jaké jsou sportovní oblasti v blízkosti ČR… jsem se rozhodl napsat článek o jedné z největších lezeckých oblastí Evropy.

Frankenjura v kostce

Skála: vápenec, často převislý

Stěny: 5 až 50 m, většinou 15 až 20 m

Kdy jet: od března do listopadu

Průvodce: nutnost, oba díly

Frankenjura je lezecká oblast rozkládající se mezi Norimberkem, Bayreuthem a Bamberkem. Díky tomu je pro sportovní lezce z Prahy a samozřejmě západních Čech jasná volba. Vyplatí se tam jet i ze vzdálenějších míst.

Materiál

Leze se výhradně na vápenci, který je prošpikován dírkami různých velikostí, tvarů. Sklon stěn je kolmý a často převislý, a to i v cestách nižších obtížností. Poklopenců si zde příliš neužijete. Zpravidla se leze ve stěnách nebo převisech, ale i spáry a komíny zde okrajově můžete potkat.

Výška stěn je od pětimetrových kvaků až po padesátimetrové stěny. Převážně se však leze do výšky 15-20 metrů.

Vápencové skály s převisy a dutinami na zalesněném svahu

Stěny jsou z většiny v bukových lesích, a proto často na první pohled působí až odpudivě, ale lezení se často ukáže mnohem lepší než vzhled. Přesto je pro lepší vztah k oblasti dobré napoprvé trefit oblast pěknou na pohled i na lezení. A i krásné oblasti s bílým vápencem zde najdete.

Klasifikace vychází z průvodců. Na Frankenjuru však vydává průvodce několik autorů a nová vydání se objevují co 2-3 roky. Díky tomu se klasifikace jednotlivých cest v některých případech liší. Obecně se mi zdá, že novější cesty (po roce 2000) v převisech mají měkčí klasifikaci, některé cesty až do 8-8+ mi přijdou poměrně dostupné.

Zato starší, kolmé nebo poklopené cesty z let sedmdesátých a osmdesátých vás mohou pobavit i v klasifikaci 7- nebo 7. Často je u nich dál od sebe jištění, bývají i těžké, nabízí však jiný náhled na lezení, než je nyní zvykem, proto doporučuji si občas něco takového vylézt.

Roční období vhodné pro lezení

Od března do listopadu. Jen je potřeba v závislosti na počasí vybírat oblasti. Grüne Hölle není největší pecka na jaro a Bärenschlucht si asi nevyberete na letní odpoledne. Orientace stěn i jejich případná zastíněnost stromy je velmi přehledně vidět v průvodci, tak se můžete snadno orientovat.

Déšť často nevadí a dá se díky převislosti cest lézt i během něj, ale bývají problémy v některých oblastech a cestách den, dva po něm, kdy jsou zateklé chyty.

Průvodce

Je nutností, oblasti jsou malé, často za den navštívíte dvě, někdy i tři. Navíc jsou ukryté v lese. Pokud si něco vytisknete z internetu, budete jen přehrabávat papíry. Pokud chcete jet a v budoucnu jezdit, průvodce je absolutní nutnost. A to oba díly, jezdí se naprosto běžně po celé Juře.

Nejběžnější jsou od Bernharda Thuma nebo Sebastiana Schwertnera. Oba mají něco do sebe a netroufám si tvrdit, který je lepší.

Dají se koupit na místě, např. v lezeckém obchodě v Pottensteinu nebo Betzensteinu, ale jistě i jinde.

Spaní, voda = výbušné téma

V Německu se nesmí volně stanovat v přírodě, dělat ohně, ale ani sjíždět autem ze silnice mimo parkoviště. I spaní v autě se na rozdíl od ČR na nevhodném místě může setkat s nevolí místního obyvatelstva.

Proto pokud jedete do Jury poprvé, nejjednodušším řešením je vybrat si některý z mnoha kempů. Snad jen pokud nemáte rádi noční rockovou hudbu, vyhněte se kempu Bärenschlucht, kde stanují častěji než lezci motorkáři a kaliči.

Časem zjistíte, že existují místa, kde se spaní toleruje. Ale není možné tam stavět stany. S vodou jsou také problémy, nejsnazší je koupit balenou vodu v supermarketu.

Supermarkety jsou v každé druhé nebo třetí vísce, v pátek a v sobotu jsou otevřené do večera. V neděli a o svátcích je však všude zavřeno. Potraviny tam seženete v podobných relacích jako u nás, něco levněji, něco dráže. Ale není nutné vše dovézt z Čech.

A k doporučeným oblastem a cestám zase příště.

TV

Autor článku

Tomáš Vak

Žiji v Havlíčkově Brodě a outdoor aktivitám se profesionálně věnuji od roku 2002. Volný čas trávím ve sportovních oblastech, ale také na písku. Mezi mé další koníčky patří potápění, běhání, rodina a starání se o 5 ha lesa (stále bez kůrovce).